Synonymem pro pivo z Krkonoš je Trautenberk

Malá Úpa se nepyšní pouze malebnou horskou krajinou pod naší nejvyšší horou Sněžkou. Je tu i vyhlášený minipivovar Trautenberk. Jde přitom o jeden z nejmladších přírůstků v rodině krkonošských pivovarů. Pivo horalů se v nadmořské výšce 1045 metrů nad mořem začalo vařit v roce 2015. Svůj domov si nalezlo ve sklepení stoleté budovy Tippeltovy boudy. Tato budova musela projít složitou rekonstrukcí.

Vojtěch Kaprálek, sládek pivovaru Trautenberk

Než se pivovar otevřel, tak se pivo točili v krámku na Pomezní boudě? Je to skutečně pravda?

„To je trošičku jinak, z části je to správně. První, co se zde vybudovalo, byl samotný pivovar a ten začal svůj provoz v prosinci roku 2015, kdežto restaurace a ubytování se teprve rekonstruovalo. Tady v této budově žádný výčep nebyl, takže pivo se prodávalo jenom lahvové a to v prodejně v naší budově. Ta prodejna je na stejném místě, ale pak se dodávalo do okolních restaurací. Takže tady přímo v pivovaru jste si točené dát nemohl. Tady jste si mohl koupit pouze lahvové, ale na pomezní boudě a na všech boudách okolo bylo už točené k dostání.“

Překročili jste už hranice Krkonoš a mohou vaše pivo ochutnat i v Češi i v jiných městech?

„Kromě zdejšího regionu našim druhým takovým nejvýznamnějším odbytištěm je Praha, kde v současnosti máme okolo 12 nebo 15 restaurací či provozů, kde se to naše pivo dá ochutnat případně zakoupit. Od loňského roku dodáváme pivo i do Brna. Takže jsou tam zase tři čtyři provozy, kde se dá sehnat v Brně. Pak jsou to taková jednotlivá místa po republice, že na naše pivo se dá narazit v jedné hospodě v Hradci Králové, v jedné v Kolíně, v jedné támhle, ale základ je určitě zdejší regiony a pak ta Praha.“

Kdybych byl z jiného kouta z republiky a pivo mi u vás hodně zachutnalo, byla by možnost dát to pivo na svůj čep?

„Určitě, my se tomuto rozhodně nebráníme. Na druhou stranu tomu necháváme volný průběh. My nemáme žádného obchodního zástupce, který by jezdil a nabízel naše pivo. Přistupujeme k tomu zatím z té opačné stránky, že právě hospodští nebo restauratéři, ať už někde ochutnají nebo z doslechu, tak se s námi spojí, že by chtěli naše pivo čepovat nebo prodávat a potom se samozřejmě snažíme, pokud je to nějakým způsobem možné, tak vyjít vstříc. Jednou nebo dvakrát do měsíce vypravujeme auto, které jede až do toho Brna. Cokoli kde je hospoda po cestě, tak se to pivo dá zavážet. Zatím tedy nejezdíme na druhý konec republiky, u Plzně je to v tuto chvíli složitější.“

Jak je to vlastně s konkurencí, v čem se lišíte od konkurence?

„Je to souhrn těch věcí, které jsme tady zmiňovali. Je to ať už ten design, který je samozřejmě originální. Na první pohled je to pivo odlišné, ono samozřejmě ten produkt mluví sám za sebe. Když je to pivo dobré, tak se prodá. My tam máme navíc originální design lahví, které běžného člověka na první pohled upoutají, takže si to pivo koupí. Po druhé si to pivo koupí už kvůli pivu. My se tady pivo snažíme dělat opravdu tradiční způsobem za použití tradičních postupů a technologií. Nic neuspěcháváme, dáváme tomu pivu čas. To je jedna z nejdůležitějších věcí. Pokud pivo dostatečnou dobu neodleží, nedozraje, tak nebude tak dobré. Snažíme se to tady s kolegou dělat jako sládci podle našeho nejlepšího svědomí a dáváme tomu všechno a zatím se nám to vyplácí. Většina těch recenzí a hodnocení na naše pivo jsou pozitivní.“

Je nějaká možnost prohlídek?

„Prohlídky u nás nabízíme. Dovolím si tvrdit, že oproti větším průmyslovým pivovarům nabízíme lepší prohlídky. S kolegou, když jsme se prvně dostali k tomuto tématu, že byl pivovar postaven a že by bylo dobré tady dělat prohlídky pro návštěvníky, tak jsme se domluvili na tom, že je budeme dělat opravdu my sládci. Jestli něco nemám rád, taky mám samozřejmě projito mnoho pivovarů. Vždy je ta úroveň nižší, pokud je tam byť snaživá slečna nebo chlapec, kteří jsou průvodci, mají to naučené. Jakmile se člověk zeptá na něco, co naučené nemá, někdo zvídavý nebo někdo z oboru, tak to neví. Tomu jsme se chtěli vyhnout. Takže prohlídky provádíme já nebo můj kolega jakožto sládci. Návštěvníci se tak mohou zeptat na cokoli a my se jim budeme snažit co nejvíc fundovaně odpovědět. Ty prohlídky je lepší objednávat dopředu. Na webových stránkách máme kontakty.“

V České republice je opravdu hodně pivovarů? Jak funguje česká komunita sládků?

„My se setkáváme. Není nás v České republice tolik. Pořád to není povolání, kde by se pohybovalo velké množství lidí. Určitě se potkáváme, potkáváme se rádi, ať už na různých pivovarnických konferencích, kde ti nejlepší z oboru našeho nebo případně i ze zahraničí předávají své poznatky nějaké nové postupy, co je nového na poli pivovarnictví, také případně na různých pivních festivalech, případně pivovarských soutěžích, kdy s tím stánkem kromě obsluhy vyjede i sládek právě kvůli té možnosti, že může potkat případně nějaké své kolegy a pobavit se s nimi. Určitě v té komunitě nepanuje nějaké nevraživost, všichni jsme kolegové a většinou když někdo přijde na nějakou novou vychytávku, co by usnadnila práci, tak se o ni většina lidí s chutí podělí s těmi ostatními kolegy.“

Rozšiřovali jste nějakým způsobem kapacity pivovaru?

Technologické kapacity jsme zatím nerozšiřovali. Ten pivovar od začátku, kdy se ta technologie instalovala, tak maximální výstav byl stanoven na 10 tisíc hektolitrů ročně. Na to ta technologie byla postavena. Každoročně se produkce významně zvyšuje, ale stále jsme ještě nedosáhli té stoprocentní kapacity především kvůli sezónním jarním a podzimním výkyvům, kdy se ty hory poměrně vylidní. V létě jsme ale už na sto procentech a už si můžeme dovolit výrazně expandovat.

Trautenberg tady v Krkonoších není jediným minipivovarem. Zdá se, že tady rostou jako houby po dešti, proč tomu tak je?

„Já si myslím, že to kopíruje pouze ten celorepublikový trend. Minipivovarnictví má obrovský rozmach. Už několik let se udržuje ten trend zhruba padesát nově vzniklých minipivovarů za rok, což je v podstatě každý týden se otevře nový pivovar. Je to dáno samozřejmě, jak zájmem veřejnosti o malé, lokální pivovary s kraftovým pivem, tak i samozřejmě dostupnost v dnešní době té technologie, že už ta pořizovací cena není tak vysoká. Takže ty pivovary skutečně rostou všude a tady v Krkonoších je to opravdu jenom logické vyústění, zvlášť, že je to turistický oblast, kam samozřejmě jezdí spoustu nových lidí, kteří mají zájem ochutnat nová piva.“

Co byste doporučil návštěvníkům za pokrm u vás v restauraci?

„To je velmi složitá otázka. Já ten náš jídelní lístek mám velmi dobře prozkoumaný a doporučil bych opravdu všechno a ne jednou. Samozřejmě se naše každé pivo hodí k něčemu jinému. S pivem je to úplně stejné párování jako s vínem. Pořád ještě ta pivní kultura u nás není na takové úrovni, už se to zlepšuje. Páruje se víno, páruje se whisky, ale párování piva u nás není pořád nic úplně obvyklého. Z našich piv jedenáctka. Světlý ležák, řízný, hořkost, pokud si tady někdo přijde a dá si náš výborný guláš, tak určitě bych k tomu doporučil jedenáctku. Pak jsou samozřejmě jídla jiná. Buď jsou kachní prsíčka na pomerančích. K tomu je zase ideální naše čtrnáctka. Je to aromatické pivo, je sladší, úplně krásně se s tím kloubí. Potom v zimě vaříme různá silnější tmavá piva. Ta jsou zase výborná k uzeným pokrmům nebo i k dezertům. Na první pohled se nezdá, že by něco jako čokoládový dort nebo sladký dezert by se dalo párovat s pivem, ale samozřejmě dá. Chce to ale vybrat správné pivo. Se světlou jedenáctkou bych dortík úplně nedoporučoval, ale pokud v zimě vaříme 17 black IPU výrazné tmavé pivo, tak ta je zase ke sladkému úplně ideální. Chce to hledat a určitě i naše obsluha už to zná, a pokud se o to někdo zajímá a zeptá se, co si má dát k tomuto jídlo za pivo, tak mu jsou schopni poradit.“

Minipivovar Trautenberk vaří pivo bez pasterizace a filtrování. Je osvěžující, řízné a vyznačuje se hořkostí. Ochutnat můžete například Treutenberka 11, polotmavý speciál Trautenberk 13 a svrchně kvašený speciál Trautenberk 14-APA.

Zdroj: Tývka.cz