„Krampus byla láska na první pohled,“ říká umělecký řezbář Roman Strouhal

Roman Strouhal je uměleckým řezbářem alpských masek Krampus. Jde rovněž i o účastníka soutěže T-Mobile rozjezdy, v rámci kterého se umístil na třetím místě.

Jak se dostala tradice Krampus do České republiky a jak vznikla?

„Tradice Krampus pochází z Rakouska. Je to víc jak pět set let stará tradice a je to alpská tradice. Každopádně, jak se dostala sem do Česka je dané spíš tím, že se zpřístupnila možnost se jet podívat na jeden z největších průvodů, který je ve Schladmingu v Rakousku. Je to tradice, kde je něco okolo tisíce čertů v průvodu. Dostalo se to sem spíš z toho důvodu, že to byla láska na první pohled nejenom u mě. V té době, když se to sem dostalo, už v Česku jsme byly zhruba tři skupiny. Je to zpátky dá se říci deset let a od té doby, kdo měl tu možnost vidět průchod jak v Rakousku, tak u nás v Česku, tak u každého je to asi láska na první pohled.“

Kolik je v Česku skupin a mohl byste ještě popsat skupinu, která funguje tady v Mladé Boleslavi?

„V současnosti bych řekl, že v České republice je něco okolo dvaceti skupin a stále přibývají. V poslední době dá se říct, že jsem byl součástí založení skupiny v Jihlavě, kde jsou převážně členové vybavení maskami ode mě. Takže skupiny přibývají. Dá se i spočítat, že kdyby se tady v Česku na nějaké průvodu sešly všechny skupiny, tak zhruba přes tři sta čertů v průvodu bude.“

Jak jste se dostal k tomu samému řezbářství masek?

„Už v té době, když jsem to viděl poprvé, jsem si řekl, že chci mít svoji skupinu. Jenže masky, že jsou to umělecké díla, že jsou to dřevěné masky řezbářská díla, tak nejsou levné. Už v té době nová maska vycházela zhruba na nějakých pět set euro, což já nemohl dát. Já jsem hlavně v té době byl v invalidním důchodu. Nápad přišel udělat si řezbářský kurz a pro svoji začínající skupinu vyrobit první masky. Je to zpátky devět let, kdy jsem si prošel řezbářským kurzem a začal masky vyřezávat. První masky nebyly nic moc extra. Byly to takové, já to mu říká ohyzdy, ale byly součástí skupiny.“

Vy jste říkal, že první inspiraci jste hledal v knížce dokonce z Rakouska

„Je pravdou, že poté, co jsem si prošel řezbářským kurzem, tak jsem hledal možnosti, jak ten řezbářský kurz posunout dál k těm maskám. Náhodou jsem našel na internetu stránky, které se přímo věnují řezbářskému kurzu na masky. Oni shodou okolností vydali svoji vlastní knihu. Kniha je rakouská, přece jenom to pochází z Rakouska a je to tedy v němčině, takže přišlo rozhodnutí si takovouto knihu pořídit. Jsem za ni rád, byla mi průvodcem od začátku, pomohla mi hodně se posunout.“

Když před vámi stojí nová maska, mátě před sebou nějaké obrázky nebo je to všechno z vaší hlavy?

„Z hlavy určitě ne. Já veškeré inspirace hledám na internetu. Přece jenom, abych měl představu, jak vypadá třeba skřet. Těch skřetů je plno a mimiky jsou různé. Takže já inspiraci hledám na internetu a obrázky, které se mi líbí, tak si povětšinou ukládám. Ukládám si ale obrázky, kde najdu pohled z profilu i ze předu. To na můj um, kdy nemám dobře vyvinutou 3D představivost, takže si raději najdu takové obrázky, kde je profilovka i předek.“

Co je nejtěžší na této práci?

„Pro mě je asi nejtěžší vyfrézovat nebo vybrat vnitřek masky. To je zrovna část práce, která mě vůbec nebaví, ale musí to udělat tak dobře, aby to pro budoucího majitele skvělé. U masky zakázkové si měřím přímo hlavu toho zákazníka, aby maska dobře sedla a aby byla pohodlná. Takže pro mě asi nejméně pohodlná práce je vydlabávání a frézování vnitřku té masky.“

Jak probíhá celkový proces výroby masky až k hotovému výrobku?

„Všechno začíná u špalku. Já si špalky lepím. Lepím si je z fošen a to z toho důvodu, že maska nepraská. Přece jenom, kdyby se to udělalo z jednoho kusu, tak to dřevo stále pracuje a praská to. Takže pro mě je prvotní práce nařezat si fošny a nalepit z toho špalek. Ten špalek pak já už si postavím na pracovní stůl a změřím si vzdálenost očí od čela od brady, protože to jsou základy, které musí být. Vždycky to vychází, že by oči měli být uprostřed. Tady je ale malinko rozdíl v tom, že musejí být posunuty výš kvůli průzoru pro vidění. Takže jsou tam základy naměřit si správně masku, abych neřízl pak někde vedle. Když už to mám naměřené, tak si odřežu řetězovou pilou zbytečné části dřeva, no a pak už přichází na řadu samotné vyřezávání.“

Nehodláte skončit pouze u vyřezávání strašidelných masek, ale chcete se pustit i do vyřezávání masek pohádkových. Čeká vás i predátor, jaké jsou vaše cíle do budoucna?

„Mám před sebou obrovskou výzvu, kterou jsem si dal. Rád bych svůj řezbářský um posunul někam dál a to docela velkým krokem. Takže přišla výzva vyrobit masku predátora, což mě čeká v nejbližší době. Co se týká těch pohádkových postav, ano mám v plánu vyrobit i všech sedm trpaslíků. Je to z toho důvodu, že se nechci soustředit pouze na masky kolem tradice Krampus, jako jsou čarodějnice a čerti. Čarodějnice to je vlastně matka Krampusu, ale chtěl bych ukázat i možnost pro filmová studia. Je možnost vyrobit na masku nějakého trpaslíka popřípadě i ty čarodějnice. Je tam plno postaviček, které se dají vyrobit.“

Jaká je možnost, kdybych měl třeba zájem si u vás masku objednat?

„Vždycky je to na začátku osobní setkání nebo telefonické spojení. Co se týká zákazníků, tak se vždy se zákazníkem domluvím buď, když jsou z dálky, tak jim pošlu obrázek, kde mám nějakou představu na rozměry, takže podle toho obrázku vědí, jaké obrázky podle toho obrázku potřebuji. Když už se domluvíme na tom, že si práci objednají, tak mi zároveň pošlou i nějakou představu nebo inspiraci, kterou si najdou. Vzhledem tomu, že převážnou část materiálu takových těch základních, hlavních, jako jsou oči, rohy, jsou to i vlasy, kupříkladu u této čertice je to jazyk, tak to objednávám z Rakouska. Je přímo specializovaný jeden z největší e-shopů v Rakousku zaměřují se právě na řezbáře masek Krampus, ale mají i hotové kusy, které prodávají fanouškům. Tam se dohodnu se zákazníkem, že na základě společné dohody vybereme materiál, který k tomu bude nejvhodnější a který se zákazníkovi líbí. Já to objednám a vzhledem k tomu, že si nechci brát zálohu na práci, tak to udělám tak, že zákazníkovi pošlu platební příkaz a ten následně zaplatí. Pro mě je to svým způsobem závazek k zakázce. Mám to namísto zálohy, takto nastavené.“

Skupina Romana Strouhala Eligor má v současnosti dvacet členů. Rozšiřovat své řady zatím nehodlá. Nedávno začala spolupracovat se skupinou Lumatoal, která se zabývá ohnivými show. Ruku v ruce se strašidelnými čerty jde o zajímavý koktejl. Pokud hledáte nějaké zpestření pro svoji akci. Můžete Romana Strouhala určitě poptat. To samé platí i v případě, pokud byste chtěli svoji vlastní strašidelnou masku. 

 

Zdroj: Tývka.cz

Michal Kvapil

Jsem člověk, který si prošel bohatou praxí v oblasti žurnalistiky. Stáž jsem odstartoval na Novinkách.cz. Následně jsem přešel do mediální skupiny Lagardere, kde jsem pět let působil v Rádiu Zet / BBC na redaktorské a editorské pozici. Pracoval jsem i na pozici zprávaře. Následně jsem přešel pod projekt Youradio Talk, kde jsem měl i vlastní pořady - například Krypton pořad o kryptoměnách. Praxi jsem nabral i v regionální televizi První boleslavská, ve které jsem si prošel prací kameramana, střihače i redaktora. Souběžně s tím spolupracuji pro portál Mladaboleslav.cz a Boleslavský deník.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *